Album RC modelu
Seznam oblíbených modelů je prázdný – stiskněte pro přidání do oblíbených

Ročník:1984

Ukázat přátelům na Facebooku

Proxima II

Parametry

Výrobce: Reichard Modelsport
Kategorie: Větroň
Materiál: Laminát + balza
Rozpětí: 2780 mm
Délka: 1230 mm
Váha: 2300 g
Plocha křídla: 55.7 dm2
Vrtule: Aeronaut CAM Carbon 12x6,5
Motor: Roton 400W
Elektronika: Rx Futaba R149DP 35MHz, Scorpion Commander 4S 55A
Serva: 2xHS81,2xHS82MG,HS65HB,HS311
Baterie: FlightPower 2450mAh 11,1V + 5xNiMH

Hodnocení

7.75
z 10 | 16 hlasů – kdo hodnotil
Ohodnotit →
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Hodnocení 1 - hrůza — 10 skvělá práce

Popis

Proxima II

Koupil jsem ji jako náhradu za jiného větroně, který bohužel vinou poruchy serva odešel do balsového nebe. Neměl jsem tehdy čas stavět celý model od píky, proto jsem se rozhodl pro stavebnici od Reicharda. Rozhodoval jsem se mezi Proximou II a Siriusem. Nakonec padla volba na Proximu a popravdě řečeno si už ani nepamatuji proč. Minimálně asi proto, že je to prostě krásné letadlo :-). Zpracování stavebnice je opravdu velmi pěkné. Postavil jsem ji přes zimu 2009 a od té doby jsem na ni neměl vůbec čas, takže jsem ji nakonec zálétal až letos (2013).

Vybavení:
Motor................Roton 400W
Vrtule................Aeronaut CAM Carbon 12x6,5" (30,5x16,5cm)
Vrtulový kužel....Pohoda Let TURBO 40/46/5,0/8 s kleštinou
Regulátor..........Scorpion Commander 4S 55A ESC + optický oddělovač (vlastní konstrukce)
Přijímač............Futaba R149DP 35MHz PCM1024
Serva................křidélka 2xHS-81, vztlakové klapky 2xHS-82MG, výškovka HS-65HB, směrovka HS-311
Vypínač............1x dvojitý mechanický + 1x elektronický (paralelně k sobě)
Akumulátory......pohonný: FlightPower EON X30 2450mAh 11,1V, Rx: 5xNiMH AA Eneloop


Stavba:
Jak jsem uvedl na začátku, Proximu II jsem postavil již před lety a tak jsem už některé věci zapomněl. Ale vzpomínám si, že jsem pro inspiraci chodil zde na RC Album, abych se podíval, jak některé věci udělali ostatní. Proto se pokusím i já shrnout nějaké poznatky z mého řešení....

-Motor:
Příď trupu je seříznuta a zaboroušena již od výrobce. Vyosení motoru vycházelo větší než je uvedeno v manuálu, ale podle zkušeností jiných Proxima větší vyosení potřebuje tak jsem ho tak nechal. Místo přiložené překližkové motorové přepážky jsem použil sklotextitovou motorovou přepážku Linea (Topmodel), která je tenčí a má mnohem větší otvory pro přívod vzduchu k motoru. Tuším, že jsem přepážku nalepil asi 2-3mm od hrany trupu. Motor Roton jsem natočil tak, aby jeho konektory byly na levé straně a umožnily tak posunout akumulátor co nejvíce dopředu.
-Rozvodná deska:
Navrhl jsem si malou rozvodnou destičku napájení na míru do dřevěného šasi proximy na oboustranné DPS. Jsou na ni instalovány dva filtrační elektrolytické kondenzátory a všechny kabely jsou přivázané nití k okraji DPS, aby se nemohly vibracemi ulomit. Všechna kabeláž je v Proximě spájená natvrdo dohromady, jediné konektory jsou vedoucí do křídla, do přijímače a do regulátoru pro motor. Díky rozvodné desce je několikanásobně jištěno napájení přijímače.
-Dřevěné šasi:
Reichard předpřipravil vyfrézované díly pro poslkládání vnitřního šasi pro upevnění veškerého vybavení. Všechny díly se musely dobrousit, aby zapadly zámky do sebe. Mohly být vyřezány již na začátku s nějakou vůlí... Pravý domeček jsem uzpůsobil pro montáž standardního serva pro ovládání směrovky. Bočnice na levém domečku jsem podlepil na horní straně překližkou 3mm a horní "dekl" jsem uchytil do bočnic dvěma dlouhými vruty. Ještě jsem do něj udělal otvory pro dva dvojité posuvné přepínače, LED elektronického vypínače a pro nabíjecí konektor. Do přední části šasi jsem přišil pevnou nití dva přužné textilní popruhy pro uchycení pohonného akumulátoru opatřené několika patenty. Na dno je umístěn suchý zip pro zafixování akumulátoru proti jeho posuvu. Na zadní stranu (úplně až k zadní přepážce) jsem umístil rozvodnou destičku a nachystal kabely na propojení. Šasi jsem vlepil do trupu co nejvíce dopředu tak, aby ještě šel vpohodě demontovat motor.
-Kabina:
Kabina na první pohled na trup moc nesedí, hlavně na přední straně. Trup jsem musel zbavit nějakých otřepů a lehce jsem ho lízl brouskem. Všiml jsem si, že podobný problém měli i jiní majitelé Proximy. Do přední části trupu jsem vyřezal drážku a podlepil ji 1mm překližkou. Na zadní stranu kabiny jsem na trup umístil zámek přiložený ve stavebnici. Protože jeho výsledný úhel nevycházel vůči trupu zrovna rovnoběžně tak jsem ho pro jistotu vystužil malým překližkovým žebírkem, aby se kabina náhodou ve vzduchu časem neutřepala. Do přední části kabiny jsem zašrouboval malý vrut jako "háček" a do zadní strany udělal díru pro zámek na trupu, kterou jsem o nějaké desetinky milimetru doladil epoxydovým lepidlem, aby byla kabina na trupu lehce přimáčknutá.
-Přijímač:
Trochu jsem si lámal hlavu nad uchycením přijímače, který jsem potřeboval odsunout trochu do centroplánu a nechtělo se mi dělat nic složitého, ale zároveň jsem chtěl vyřešit nějaké pevné uchycení. Nakonec jsem vzal překližkovou destičku (asi 1.5mm) o velikosti bokorysu přijímače (s malým přesahem) a na ni přilepil vyrobenou malou přihrádku z tvrdé lepenky o výšce asi 1cm. Do přihrádky jsem nalepil dva popruhy z pevnější stužky opatřené suchými zipy. Přijímač je zabalen v tenkém molitanu, vložen do přihrádky a připásán popruhy. Základová destička přesahuje přijímač vpředu i vzadu. Pro zadní stranu je v dřevěném šasi Proximy udělán překližkový "háček" přes celou šířku základny a za přední stranu, která je dostupná z kabiny, je přišroubována dvěma vruty.
-Elektrika:
Regulátor pro motor je připevněn dvěma pásky suchého zipu ke stěně trupu. Bylo to jednoduché řešení, protože použitý regulátor je tak velký, že tam prakticky držel už sám zapřený o své přívodní a výstupní kabely. Použitý regulátor Scrorpion nemá optické oddělení signálu z přijímače a protože jsem chtěl použít oddělené napájení přijímačové části, byla by škoda galvanicky spojovat pohon s přijímačem. Proto jsem si navrhl jednoduchý optický oddělovač, který je přímo na přívodním signálovém kabelu. Jako napájení příjímačové části jsem použil 5-ti článek Sanyo Eneloop AA, který jsem spájel dohromady a opatřil docela silným mnohažilovým kabelem se silokonovou izolaci. Na levou zadní stranu šasi jsem přilepil překližkovou přepážku pro vytvoření přihrádky pro přijímačový akumulátor. Akumulátor je zafixován mohutným popruhem (textilní popruh ze staré školní aktovky :-) ), opatřeným třemi patenty. Kabely z akumulátoru vedou do levého domečku kde je umístěn vlastní elektronický vypínač. El. vypínač je ovládán jedním zdvojeným mechanickým přepínačem umísteným na deklu. Jedná se o klasický princip - když se mech. vypínač jakkoli přeruší, systém zůstane zapnutý. Druhý mechanický vypínač slouží jako klasický vypínač "napřímo" - vzájemně se oba jistí. Přimo na kabely akumulátoru je připojen nabíjecí konektor. Kabely z vypínačů vedou do rozvodné destičky a z ní pak 6 kablíků do přijímače, jeden na servo směrovky, jeden na servo výškovky a 4 kablíky na JR konektory do křídel. Kabel do regulátoru jde z přijímače přímo.
-Výškovka:
Reichardovo řešení spoje táhla s výškovkou se mi moc nelíbilo. Zdálo se mi, že takové řešení bude vykazovat nějakou vůli. Bylo to sice vymyšlené dobře pro rychlé odmontování výškovky, ale po jistých úvahách jsem se tuto vlastnost rozhodl obětovat. Vyrobil jsem malou sklotextitovou koncovku pro výškovku pasující na klasickou mikro-vidličku. Nové táhlo jsem vyrobil z 2mm ocelového drátu. Jako servo výškovky jsem použil doporučené HS-65HB. Otvor ve směrovce pro moontáž serva je docela malý. Musí se hodně vyladit poloha rámečku pro servo, aby šlo vůbec namontovat/vymontovat. Vůbec by ničemu neškodilo kdyby byl otvor o 5-10mm větší. Chod takto ovládané výškovky je naprosto perfektní. Nicméně jsem už od začátku počítal s tím, že ji nebudu z proximy odmontovávat. Kvůli převozu v autě jsem vyrobil box na míru, chránící výškovku. Rozpojení vidličky u výškovky bez přípravku je opravdu porod. Servo je v rámečku přichyceno dvěma vruty pomocí protikusu, který jsem vyrobil z kusu tenkého kuprextitu a překližky. Na kabel od serva je na konci navléknutá bužírka a přes malé očko z pocínovaného plechu je přišroubován k překližkovému rámečku. To zabrání tomu, aby těžký kabel vedoucí přes celý trup ukroutil časem dráty od serva. Kryt otvoru jsem chtěl původně přilepit pomocí mezikruží vystřiženého ze samolepící průhledné fólie. Záhy jsem zjistil, že to nedrží a fólie se vlastním vnitřním pnutím sama odlepuje. Proto jsem sáhl po osvědčeném řešení. Na třech místech jsem otvor podlepil 1mm překližkou a kryt přimontoval třemi vruty. Montážní otvory ve výškovce jsem trochu zvětšil a zalepil do nich plastové trubičky jako rozpěrky, aby se při utažení šroubů příliš nepromačkávala.
-Směrovka:
U směrovky není toho moc co řešit. Ve stavebnici jsou přiložené tuhé plastové ohýbycí (bez osy) panty. Ty jsem nahradil klasickými panty s drátovými čepy, které kladou podstatně menší odpor. Jenom se hodí snad upozornění pro začínající modeláře na častou chybu při lepení balsového trámečku na konci kýlovky, kterou jsem již několikrát viděl. Při schnutí lepidla pečlivě vyrovnejte kýlovku do podélné osy trupu a spoj zafixujte. Často se stává, že se po zaschnutí lepidla zjistí, že je kýlovka překroucená...
-Křídla:
U křídel toho také není moc co říct. Jsou zpracovány nádherně. Občas se sem tam udělá nějaká vlnka na fólii, ale jak jsem četl jinde, to je u Reicharda normální. Serva drží v přiložených překližkových rámečcích. Zajistil jsem je stejně jako u výškovky - tedy pásek tenkého kuprextitu (bez mědi) a kousek překližky + dva vruty. Aby se kabely v křídle neposouvaly, jsou do konců otvorů v jádru vtlačeny kousky molitanu. Z nějakého důvodu udělal Reichard vztlakové klapky tak, že jdou vyklopit pouze dolů. Je škoda, že díky tomu nejdou namixovat jako křidélka :-) Nicméně když už to tak je, dá se trochu optimalizovat pákový převod, aby to bylo pro servo silově výhodné. Každý kryt na serva jsem přichytil 5-ti šrouby z magnetofonových kazet.


Létání:
Co říci k létání. Je to prostě kočička. Výborně klouže, má docela malé opadání a to dokonce i na vyšších rychlostech. Pro první let jsem si radši nechal menší výchylky na výškovce, ale nakonec se ukázalo, že zbytečně. Proxima není na výškovku příliš citlivá (samozřejmě podle toho kde se dá těžiště, já ho mám bezpečně vpředu, což citlivost na VOP snižuje). Také jsem si rovnou aktivoval mix Plyn->Výškovka, který jsem si dal nastavitelný za letu na otočný ovladač. A byl potřeba - Proxima se bez mixu v motorovém letu vzpíná. Pro vodorovný let jsem musel nastavit neutrál výškovky mírně na potlačeno. Když byl na počátku neutrál v rovině se stabilizátorem, Proxima letěla na minimálce. Citlivost na křidélka je dobrá, měl jsem nastavené téměř max výchylky. Mám rád když to reaguje :-). Mám nastavených samozřejmě plno dalších vhodných mixů, ale ty ještě musím vyladit. Zatím jsem létal jen v termice - svah mě ještě čeká, takže další zkušenosti dopíšu až si s ní zalétám trochu více.

Komentáře

Je to jistě hezký a dobře létající model,ale mně se hlavně líbí jak jste precizně popsal vše kolem modelu a myslím si,že se mohou hlavně méně zkušení modeláři poučit.S pomocí mixů je létání o něčem jiném a pilotům to usnadňuje život.
14.9.2013 21:52 OwlCastle
Pěkný mazel..
To už je kousek a ten popis..
Super ať se daříííí...
Alba pro vaše modely
Navštivte také největší modelářské fórum RCMANIA.cz
© 2019 RCAlbum.cz - všechna práva vyhrazena
Jak přidat můj model | O serveru | Podmínky | Kontakt | Ikonka | Nápověda
Zpět na začátek