SARO CLOUD A.19

Krátké video z letu zde na adrese: http://www.zkouknito.cz/video-saro-cloud-a19?m=456c8baa09

Kormidlo má, má ho dokonce v místě, kde byla ostruha. Bez něj by se na vodě neotočil. je spojené se směrovkou.
Plováčky jsou samostatná kapitola experimentování. Maketové, na správném místě pod křídlem fungovaly tak, že se ihned zabořily pod hladinu a táhly mu při rozjezdu křídlo dolu k vodě. Asi na 5. nebo 6. pokus se mi podařilo vyrobit plováčky, které začaly fungovat. Posunul jsem je také více na kraj křídla. Jenže jsem jim udělal asi moc velkou plochu (cca 5x10cm) a levý byl moc skloněný a při letu mě to táhlo neustále do leva. Měl jsem co dělat, abych se dostal zpátky přitom jsem musel točit pravou, do leva nebylo kam. No a abych si taky trošku zalítal, tak nakonec jsem zatím vždy plováky sundal a šlo to taky. Proto některá fotky s plováky, jiná bez. Ale vývoj a výzkum nekončí . . . . . O problémech s křídlovými plováky jsem měl ještě před stavbou menší info. Byl jsem se podívat na pohár sponzorů a tam jsem dostal info, že většinou u křídlových plováčků fungují nemaketové a na hodnocení na stojánce se používají maketové.

Moc pěkné! A nadchlo mě, jak jsi provedl i to pátrání a výzkum v "archivech".

Nadhera. Jsem moc rtad ze vznikaji takovyhle krasny modely "z kulicek". Ty aspon zavrou pusu tem chytrakum, co tvrdej, ze nic jinyho nez celobalzova konstrukce nema pravo na zivot!
Jeste dve doplnujici otazky - co ty pomocne plovacky pod kridly? Na dvou fotkach jsou a na dvou ne.
A co vodni kormidlo, ma to? Nebo staci smerovka pro manevrovani po hladine (u Canadaira mi nestacila).

dekuji za obsahly vyklad. Je fakt kradnej. Ja osobne sem ulitlej do vseho co je schopno letat i plavat a do vrtulniku :).

To JenikKL: Žádná stavebnice, žádný rozsyp. Postaveno z desky extropuru podle třípohledového plánku z encyklopedie letadel. Jenže před stavbou samotnou jsem podnikl dost obsáhlé pátrání na všech možných stranách. Během toho jsem zjistil, že to byl náš jediný amfibie. Provozovaly ho ČSA v letech 1935-1939 na pravidelné lince Praha-Sušak. Z Prahy startoval z Kbel a pro start používal sklopný podvozek. Ten se během letu a při plování zdvihl pod křídlo (podvozek pro malé rozměry modelu ne něm není). V Sušaku přistával a startoval na moři. Let trval 305min. Posádka 2 piloti a až 8 pasažérů. Nalétal celkem 490 hodin. Němci ho nechali rozebrat a uskladnit jako nevhodný pro válečné potřeby. Po válce se prodal do soukromých rukou. Stal se z něj postupně hausbót se jménem Delfín. Tak ho i VHÚ Kbely v roce 1977 odkoupil. Model mohl vzniknout i díky vstřícnému přístupu výstavní komise VHÚ a p. Ing. Sýkory - kustoda sbírek. Komise mi umožnila prohlédnout si rekonstruovaný trup v depozitáři muzea. Pan Sýkora mi pak ochotně předložil veškerou dokumentaci, kterou muzeum k SARU má. Mám i mnoho fotografií, ale respektuji požadavek muzea tyto nezveřejňovat. Křídlo a motory se ale dodnes nenašly a už asi ani nenajdou. Podle korespendence mezi muzeem a nástupcem výrobce SR je náš trup jediným dochovaným exemplářem tohoto typu letounu na světě. Tolik stručně k historii " našeho" SARA a zároveň i podle čeho jsem stavěl.

úplná závist. Krásnej :). To sis postavil, nebo nejaka polostavebnice ? rozsyp ? Kde se to da sehnat.

Krasny lietajuci cln... davam 5 :P